Listiny a katastry
Pět klíčových listinných pramenů, které dohromady kreslí obraz vlastnictví půdy a hospodářského života Kojátek a Šardiček napříč 158 lety. Od Lánského rejstříku z roku 1668 — prvního jmenného soupisu nájemců — po stabilní katastr 1826, který se používal jako daňový základ až do 20. století.
- 1 1668 Nejstarší soupisMZA D1/L 149 · MZA D1/L 215
Lánský rejstřík
Nejstarší zachovaný soupis nájemců a hospodářů na gruntech, pořízený tehdejšími majiteli panství. Soupis pro Kojátky (datovaný 20. 1. 1668, podepsaný Janem Štěpánem Sedlnickým z Choltic) identifikuje 14 nájemců. Největší výměrou vynikali Mateus Faltánek a Mateus Kratochvíl (po 36 měřicích, tj. asi 6,8 ha) a Mateus Makera (27 měřic). Soupis Šardiček uvádí 9 nájemců — zapečetěný Thomasem Stolzem. Revize krajskou komisí z roku 1673 pak v Kojátkách eviduje 18 usedlostí. Jména Faltánek, Brablez, Bělka i Zeman se v katastrálních záznamech objevují ještě nejméně dalších 200 let.
- 2 1720 Gruntovní záznamVlastnická listina
Statek Kojátky
Nejstarší zachovaný gruntovní záznam o statku Kojátky. Doklad o vlastnictví a struktuře hospodářství v době počátků třetí generace rodu Zemanů — v té době v Šardičkách hospodařil Martin Zeman (* 1687).
- 3 1749 Daňový soupisGrunty Kojátky 1, 2 · Grunty Šardičky · MZA D2 R149, R215
Soupis gruntů dle tereziánského katastru
Tereziánský katastr — daňový soupis pozemků a hospodářů, který nechala pořídit Marie Terezie. Zachovaly se soupisy gruntů pro Kojátky (dvě části) a pro Šardičky. Důležitý doklad o struktuře vlastnictví půdy uprostřed 18. století. Rektifikační revizi z 15. 9. 1749 ještě stačila podepsat vdova Johanna Říkovská roz. Bravanská — panství záhy zbankrotovalo pro zadluženost.
- 4 1787 Vymezení hranicVymezení hranic · Hospody · Rybníky · MZA D6 J 1005
Josefinský katastr
Druhý velký katastrální soupis — josefinský katastr za vlády Josefa II. Pro Kojátky a Šardičky se dochovala vymezení hranic mezi obcemi, doklady o pivovaru, hospodách, statcích a rybniční soustavě (horní, mlýnský, střední rybník).
- 5 1826 Půdní fondKojátky katastr · Šardičky katastr
Stabilní katastr
Stabilní katastr (a jeho otisky) je soubor údajů o veškerém půdním fondu v předlitavské části Rakouského císařství. Pořízen v první polovině 19. století, pro Kojátky a Šardičky obsahuje jmenný seznam osadníků a držitelů gruntů. Použit jako daňový základ prakticky až do 20. století. Soupis obsahuje gruntovní knihy Kojátek vedené od roku 1782 (MZA C17 sv. 12594).
Otisk Stabilního katastru 1826 — Kojátky, rukopisný seznam hospodářů Otevřít v MZA ↗
Proč katastry vznikaly
Habsburská monarchie potřebovala stabilní daňový základ. Marie Terezie zavedla v polovině 18. století tereziánský katastr, její syn Josef II. ho v roce 1787 nahradil pokročilejším josefinským. Stabilní katastr z 1. poloviny 19. století už používal moderní geodézii a mapy v měřítku 1:2 880, které se dochovaly do dnešní doby.
Pro genealogický výzkum jsou tyto listiny zlatý důl — uvádějí jmenné soupisy hospodářů, výměry pozemků, druhy plodin i hodnotu majetku.